Většina z nás bydlí v prostoru, kde každý centimetr hraje roli a skříň v ložnici se rázem stává nepostradatelným velitelem celé místnosti. Když jsme před dvěma lety rekonstruovali byt 2+1, narazili jsme na klasický problém. Ložnice měla jen dvanáct metrů čtverečních, a přesto jsme do ní potřebovali nacpat postel, noční stolky a hlavně dostatek místa na oblečení, povlečení a sezónní věci. První chybou bylo sáhnout po hotové skříni z hobby marketu. Ta sice vypadala solidně, ale uvnitř se tyčily jen dvě police a jedna tyč na ramínka. Fungovalo to tak napůl. Po půl roce jsme zjistili, že mikiny leží na hromadě pod kalhotami a prostěradla se motají mezi svetry. Řešení přišlo až ve chvíli, kdy jsem do ložnicové skříně nechala udělat modulární systém na míru. Najednou se vešly i krabice na boty, cestovní kufr a tři sady zimních bund. Někdy stačí jen drobná změna vnitřního uspořádání, aby se z chaosu stal klid.

Když máte malou ložnici, musíte začít přemýšlet jinak. Postel zabírá nejvíc místa, a proto jsem se rozhodla pro bed with storage. Koupila jsem model s výsuvnými šuplíky pod matrací. Do těch se vejdou všechny deky, přehozy a dokonce i dva polštáře navíc pro případ návštěvy. Ušetřilo mi to místo v bedroom wardrobe, kterou jsem pak mohla věnovat výhradně oblečení. Základní pravidlo zní: cokoli, co není v každodenním použití, patří pod postel. Jen pozor na výšku šuplíků. Když jsou moc mělké, nevejde se tam ani zimní peřina. Moje šuplíky mají dvacet centimetrů hloubky a 16 cm foam mattress na slatted frame, který dodává posteli potřebnou prodyšnost. Když spíte, vlhkost odchází ven a matrace vydrží svěží i po letech. Mimochodem, slatted frame není jen prkno. Je to laťkový rošt, který se prohýbá s váhou těla a podporuje páteř. Bez něj by foam mattress rychle ztratila tvar. A pod postelí mám ještě jeden trik. Koupila jsem ploché boxy na kolečkách, kam dávám sezónní oblečení, které právě nenosím. Když přijde zima, vyměním je za letní šaty. Funguje to skvěle.

Samostatnou kapitolou je návštěva. Když k nám na víkend přijedou rodiče, ložnice se rázem změní. Nemůžeme je uložit na gauči v obýváku, protože ten je malý a navíc nemá rozkládací mechanismus. Proto jsme pořídili sofa bed do ložnice. Stojí u protější zdi, kde by jinak byla jen prázdná plocha. Přes den na něm sedíme, čteme nebo koukáme na tablet. Večer se jedním pohybem promění v plnohodnotní postel. Vybrali jsme variantu s click-clack mechanism, protože je nejrychlejší. Stačí vytáhnout sedák nahoru, ozve se cvaknutí, a je hotovo. Žádné tahání polštářů, žádné složité páky. Click-clack mechanism navíc funguje tak, že se zádová opěrka sklopí do roviny se sedákem. Vznikne rovná plocha, na kterou stačí hodit lůžkoviny. Pro hosty je to pohodlnější než nafukovací matrace. A když se sofa bed nepoužívá, schováte pod něj ještě pár krabic s knihami. Jen pozor na rozměry. Klasický sofa bed má šířku kolem 140 cm, což je akorát pro jednoho dospělého. Dva lidé se tam vejdou, ale už je to těsné. My máme užší verzi, protože ložnice je fakt malá. Kdybychom chtěli větší, museli bychom obětovat bedroom wardrobe. A to nechceme.

Pull-out sofa je možnost, kterou jsme zvažovali. Funguje na principu vysunutí spodního rámu dopředu. Tedy sedák se posune ven a zádová část se sklopí dolů. Vznikne tak lůžko, které je delší než klasický sofa bed. U nás v ložnici máme ale málo místa na vysunutí, takže jsme nakonec zvolili tu click-clack variantu. Nicméně pull-out sofa má jednu obrovskou výhodu. Pod vysunutým rámem často bývá dutina, kam se dá uložit ložní prádlo nebo sezónní deky. Kdybychom měli větší místnost, brala bych to. Navíc pull-out sofa bývá levnější než sofistikovaný click-clack mechanism. Pokud tedy hledáte úsporu a máte kolem postele aspoň 30 cm volného prostoru, je to dobrá cesta. Jen si dejte pozor, aby rám nebyl příliš nízko. Některé pull-out sofy mají matraci jen pár centimetrů nad zemí, a to není pohodlné pro starší lidi. Vstávání z takové výšky bolí kolena. Ideální je, když je lůžko alespoň 40 cm nad podlahou. A stejně jako u hlavní postele, i tady platí, že slatted frame pod matrací dělá divy.

Vzhled ložnice ovlivňuje, jak se v ní cítíte. Když jsme vybírali sofa bed, dlouho jsme váhali mezi látkovým a koženkovým provedením. Nakonec jsme zvolili velvet upholstery. Je to sametově hebký povrch, který na dotek působí luxusně, ale zároveň je praktický. Skvrny se z něj dají vyčistit vlhkým hadříkem, což u koženky ne vždy funguje, protože se na ní dělají oděrky. Velvet upholstery má navíc tu vlastnost, že v ložnici tlumí hluk. Když na ni usednete, není slyšet žádné praskání ani šustění. A barva? Zvolila jsem tmavě modrou. Kontrastuje s bílými stěnami a dodává místnosti hloubku. Někteří lidé se bojí tmavých barev, že místnost opticky zmenší. Pravda je opačná. Sytá barva na jednom kuse nábytku vytvoří ohnisko, které odvede pozornost od malých rozměrů. Navíc se na velvet upholstery neotiskávají vlasy a chlupy od psa tolik jako na hrubé látce. Pokud máte domácího mazlíčka, je to bonus. Jen pozor na prach. Samet přitahuje prachové částice, takže ho musíte jednou týdně přejet vysavačem s kartáčem.

Teď k tomu nejdůležitějšímu. Bedroom wardrobe není jen skříň. Je to systém, který musí ladit s postelí, sofa bedem a celkovým layoutem. V našem případě jsme zvolili skříň s posuvnými dveřmi, protože klasické otevírání by naráželo do postele. Posuvné dveře mají ale jednu nevýhodu. Otevírají vždy jen jednu polovinu najednou, takže nikdy nevidíte celý obsah. To řešíme tím, že máme uvnitř systém výsuvných košů a zásuvek. Koše na ponožky, zásuvky na kravaty a šály. Všechno je přehledné. Další věc je výška skříně. Nechte si ji udělat až ke stropu, i když to znamená objednat atypický rozměr. Nahoře vznikne prostor pro kufry a věci, které vytahujete jednou za rok. My tam máme lyžařské helmy a vánoční dekorace. Kdyby skříň končila 30 cm pod stropem, ten prostor by se zaházel harampádím a jen by se prášilo. A nezapomeňte na osvětlení. Malá LED lišta uvnitř skříně změní celý zážitek. Když otevřete dveře, rozsvítí se a vidíte každý kousek. Žádné šmátraní po tmě, žádné převracení věcí.

Největší chybou, kterou lidé dělají, je, že bedroom wardrobe vnímají jako čistě funkční prvek. Ona je ale zároveň designovým akcentem. Když jsme koupili skříň s lesklými bílými dveřmi, místnost se opticky zvětšila. Lesk odráží světlo z okna a dodává vzdušnost. Kdybychom zvolili matnou tmavou, ložnice by působila jako krabice. Další trik je umístit do skříně zrcadlo. Nemluvím o zrcadle na dveřích, ale o malém zrcadle uvnitř, abyste si mohli zkontrolovat outfit, aniž byste museli běžet do koupelny. A co police na boty? Boty patří do skříně, ne pod postel. Koupila jsem skládací regál na boty, který se vejde na dno skříně. Vejde se tam 12 párů. Když jsou boty uložené v